Desetkrát na téma děti a sladkosti

1. Rodiče musí jít příkladem

Pokud chcete, aby děti něco jedly, jezte to také. Pokud chcete, aby něco nejedly, pak to ani vy nejezte.

Není zrátka možné, aby pro děti platila jiná pravidla než pro dospěláky. V dětech můžete vyvolávat zmatky, nedůvěru, mohou se cítit diskriminovány nebo zase naopak příliš vyzdvihovány.

2. Odolávejte tlaku okolí

Snad každý s vámi bude řešit, proč „to“ dítěti nedopřejete. Vždyť je to jen dnes, jenom kousek, udělej výjimku, apod.

Pokud máte štěstí a nebojujete přímo s partnerem, pak se připravte na možné nepochopení u prarodičů, praprarodičů, tetiček, strýčků, kamarádek, u lékařů, ve školkách, školách, na návštěvách, na všech akcích pro děti jako jsou výlety, závody, dětský den, oslavy na začátku školního roku, vítání prázdnin, karnevaly, besídky, narozeninové oslavy vašich dětí, narozeninové oslavy kamarádů vašich dětí, o Vánocích, o Velikonocích atd.

Tím výčtem chci říct, že téměř denně nastane situace, kdy vašemu dítku někdo něco nabízí a vy s DÍKY, NECHCE odmítáte!

Smiřte se raději s rolí „pruďáka“ a trvejte si na svém.

3. Vysvětlete jim to

Samozřejmě s ohledem na jejich věk, s klidem a láskou vysvětlujte, proč nechcete, aby tak často jedly sladkosti, zákusky, hranolky, tatarku, párečky apod. Naopak jim zábavně vyvětlujte, které potraviny jsou vhodné a proč.

Svým dcerám jsem na rovinu řekla, že ze špatného stravování mohou být nemocné jako jejich prababička, které musíme několikrát denně píchat inzulín. Nebo že ze sladkého se jim zkazí zuby.

4. Pochvalte je

Abychom děti jen nestrašily, nezapomeňte je chválit, kdykoliv bude vhodná příležitost.

Já dcery chválím vždy, když

• jdeme od zubaře. Nejen za to, že si čistí zoubky, ale i za to, že nejedí stále sladkosti, po kterých se zuby kazí.
• chroupají mrkvičku. Řeknu jim, že mají díky mrkvičce zdravé a krásné oči.
• jedí zeleninu. Pochválím je, že jsou zdravé a silné, protože v ovoci a zelenině jedí vitamíny.
• jedí ryby. Řeknu jim, že jsou díky tomu moc chytré.
• Protože neznají Pepka Námořníka, spojení síly a špenátu nepoužívám. Vy ale můžete.

Výzkumy skutečně potvrzují, že takto lze zábavně lze chuťové preference dětí ovlivnit (plus jít příkladem).

5. Nevěřte reklamám a raději čtěte potravinové obaly

Děti nepotřebují porci mléka z čokoládové tyčinky, přeslazené mléčné výrobky kvůli vápníku a ani vy nebudete lepší máma, protože máte po ruce vždy čokoládu. Pravda není v reklamě, ale na potravinových obalech.

Sledujte potravinové obaly, především u sladkého pití, džusů, slazených mléčných výrobků nebo u snídaňových cereáliích. Mohou obsahovat více cukru než sladkosti!  

Maximální dávka cukru na den je 50 g, tj. 12 kostek cukru. Sledujte množstí cukru na potravinových obalech.

6. Zajímejte se o to, co děti jedí ve školce a škole, a tomu jídelníček přizpůsobte

Např. má-li vaše dítko k obědu sladkou krupičnou kaši, nedávejte mu na svačinku bábovku a k večeři palačinky s marmeládou.

7. Nejlepší pití je obyčejná voda

Nejlépe uděláte, pokud své malé děti na sladké pití vůbec nenaučíte. Tzn. od malička nabízejte pouze vodu a/nebo neslazené čaje.

Pokud jsou již zvyklé, řeďte, řeďte a řeďte. Trocha sirupu nebo medu nevadí. Pozor ale na slazené minerálky a limonády, které obsahují v 1 litru až 20 kostek cukru! Mimo opravdu nadbytečné množství cukru i další aromatické látky a barviva, která dětem mohou vadit.

Slazené nápoje obsahují až 20 kostek cukru (80 g) v 1 litru, dále aromata, barviva nebo konzervační látky, vše je (nejen) v dětském jídelníčku ZBYTEČNÉ! 

8. Vytvořte s dětmi jednoduchá mlsací pravidla

Taková, která budou děti vzhledem ke svému věku velmi dobře chápat. Pomohou vám při konfrontacích s dětmi i s okolím.

Nám velmi dobře fungují 2 pravidla

• jedna sladkost denně a o množství rozhodují rodiče, pokud dcery loudí další sladkosti, nabízíme ovoce
• po setmění se sladké nejí, nepodáváme sladké večeře (kaše, palačinky apod.), platí zákaz sladkostí po večeři a jakéhokoliv jídla po vyčištění zubů

9. Dopřejte jim

A ano, děláme výjimky a děti to milují. Stále ale mějte množství a kvalitu pod kontrolou.

10. Dbejte na správné stravovací návyky

Domnívám se, že tohle pravidlo je jedno z těch nej, nej, nejdůležitějších.

Dítě (i rodič) má jíst pravidelně, u stolu, v příjemné atmosféře a ideálně s rodiči, kteří mu u stolu předávají správné stravovací návyky i etiketu.

Děti (ani rodiče) se nerozptylují sledováním jakékoliv obrazovky, při jídle si nehrají, od jídla neodbíhají a ani s jídlem nepobíhají (ty drobky po celém bytě pak uklízí kdo?).

Spousta z nás je v časovém presu a máme na sebe jen málo času. Udělejte si ho jako rodina alespoň u jednoho jídla denně. Vytvořte si hezký rituál, mohou ho klidně vymyslet děti samy. Náš rituál je zapálená svíčka během zimních měsíců u večeře a u té si popovídáme, kdo měl jaký den.

Zamyšlení na závěr: Je cukr návykový?

Mezi odborníky na výživu se léta vedou diskuse, zda je konzumace cukru návyková či nikoliv. Já neznám 100% správnou odpověď.

Když ale pozuruji (nejen své) děti, napadá mě otázka. Jak je možné, že dítě dožadující se sladkosti dokáže neúnavně žadonit, prosit, brečet, rozčilovat se, řvát, vztekat se, zlobit se, doprošovat se, je agresivní nebo sebou rovnou praští o zem a někdy si při tom i ublíží?

Viděli jste někdy dítě takto vyvádět třeba kvůli mrkvičce? Že by na tom cukru opravdu něco bylo?

Autor fotografie STOB - společnost, pro kterou s     pracuji.