Může mít vláknina negativní účinky?
Samozřejmě že může. Tak jako jinde i zde platí, že nic se nesmí přehánět nebo také všeho s mírou.
Doporučený denní příjem vlákniny je 25 - 35 g, u dětí 5 g + věk.
Projevy nežádoucích účinků jsou značně individuální, u sledovaných skupin se nejčastěji projevovaly při denním příjmu okolo 60 – 80 g vlákniny denně.
Zažívací potíže
Pokud zdravý člověk přijímá vysoké množství vlákniny, mohou se dostavit především zažívací potíže, nejčastěji bolesti břicha, křeče, nadýmání, zvýšená plynatost, průjem či naopak zácpa.
K potížím často dochází, pokud příjem vlákniny vzroste ze dne na den.
Množství vlákniny v jídelníčku je proto ideální navyšovat postupně. Váš trávicí trakt si na přísun vlákniny postupně navykne a Vy se tak vyhnete nepříjemným zažívacím potížím.
Nezapomínejte na pitný režim!
Příjem vlákniny bez dostatečného příjmu tekutin může způsobit nepříjemnou zácpu. Opravdu v krajních případech je zácpa tak závažná, že vyžaduje chirurgický zákrok.
Matka Příroda nám moudře poskytla zdroje vlákniny v podobě ovoce a zeleniny. V jejím „chytrém balíčku“ je namíchána vláknina společně s vodou, vitamíny, minerály i fytonutrienty.
Pokud ale do svého jídelníčku zařazujete i další formy vlákniny, např. psyllium, rezistentní škroby, otruby a jiné, je potřeba důsledně dbát na pitný režim!
Snížené vstřebávání živin
Vláknina dokáže vytvářet pevné vazby s různými složkami potravin. To je určitě její výhoda, neb takto dokáže z těla odvádět nežádoucí látky, např. různé toxické látky či jejich rezidua apod.
Vláknina se ale nedokáže rozhodnout, zda vytvoří vazbu s tou či jinou látkou a proto na sebe váže i látky, které jsou pro naše tělo bezpečné. Takto dochází např. k tvorbě sloučenin s vápníkem, železem, hořčíkem či zinkem a z těchto komplexů již naše tělo nedokáže minerální látky vstřebat a využít.
Pamatujte ale, že malabsorpce způsobené vysokým příjmem vlákniny jsou velmi ojedinělé a proto by neměly být důvodem pro vyřazování vlákniny z jídelníčku.
Nemoc
Čas od času člověka potrápí zažívací potíže, např. v podobě střevní chřipky. V těchto obdobích je dobré si naordinovat tzv. šetřící či bezezbytkovou dietu.
Pravděpodobně to dobře znáte a ze zkušenosti víte, že dobře Vám udělá jen bílá rýže nebo obyčejný rohlík.
Principem diety je právě vyloučení či omezení vlákniny na minimum. Tím odlehčíte trávicímu traktu, který se pak nemusí tolik hýbat a namáhat se. Vláknina naopak nutí naše střeva intenzivněji pracovat, čili její příjem může v těchto dnech naše bolesti spíše prohlubovat.
Onemocnění trávicího traktu
Pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním trávicího ústrojí, např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida apod., je třeba užívání vlákniny a jejího množství konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Zde se již jedná o velmi individuální situace a obzvláště v akutních fázích onemocnění se doporučuje bezezbytková dieta, právě z důvodů nepřetěžování trávicího traktu. Rozpustná vláknina bývá však dobře tolerována.